Mám kamaráda, se kterým se už mnoho let oslovujeme nadávkou, přestože jsme vulgárně nikdy nemluvili. Vzniklo to takhle. Vedli jsme diskuzi nad tím, jak věrohodně by od nás znělo, kdybychom si nadávali těmi nejhoršími výrazy. Bohužel, jsme z toho měli legraci tak dlouho, až nám to zůstalo. Ale proč o tom mluvím, tenhle kamarád mi poslal GIF s návodem, jak vylepšit servírování kakaa.
▶️ play
Oba jsme se shodli na tom, že podobných ‚life hacks’ máme, zrovna my dva, v životě na celovečerní film. Než z nich ten celovečerák natočíme, sepsala jsem alespoň pár “zlepšováků” z mé strany.
LIFE HACKS
Obočí
V lehkosti čerstvé plnoletosti následky nikdy nevypadají nijak bolestivě.
Pod tíhou prvního vína v hospodě Na Statku, mi kamarád zapálil rebelskou cigaretu o něco níž, než kam jsem sebou smýkla. Dnes už vím, že do půlky ohořelé obočí dorůstá přesně půl roku a pro konzistentní dojem, je potřeba ošlehnout obě. Půl roku jsem, i po dokreslení, vypadala, že se všemu divím a to i přesto, že jsem se v daný moment, vůbec ničemu nedivila.
Technologie
Potom, co chytrý lux odjel podle mých instrukcí přes terasu směr Karlštejn, jsem se rozhodla pro regulaci technologických vychytávek v mém živote. Dokonce jsem pocítila pochopení se ženou, která spolu s chytrým telefonem vytáhla z kabelky notýsek, ve kterém měla abecedně vypsaná telefonní čísla, která si už nedokázala zapamatovat. #myslimtedyjsem
Omlazování
Je těžké stárnout a nepodléhat všudypřítomnému tlaku na korekce klesajících ňader nebo stoupajícímu počtu vrásek, když už ani vy sama nevěříte konstatování, že to jsou vrásky od smíchu a ty sluší.
Po nehodě s podomácku vyrobenou pleťovou maskou, kterou mi museli odstranit až v profesionálním salónu několikahodinovým odmočováním, se situace vyřešila sama. Ve čtyřiatřiceti mi diagnostikovali pokročilý astigmatismus. Od té doby nosím brýle. Ale aby oči úplně nezlenivěly, pouze na čtení, psaní a řízení. V zrcadle se stále vidím tak, jak jsem vypadala v roce 2015. Vede to sice k iluzornímu, nicméně příjemnému vizuálnímu efektu.
OSVČ
Čtení instrukcí našich úřadů k vyplňování formulářů jsem vyřešila v roce 2017. K návodům na vyplnění potřebuji barevné fixy, čistý bílý papír a Rulandské šedé. Návod si dvakrát přečtu nahlas, víno vypiju a na papír překreslím instrukce tak, jak jsme se pochopila. Ráno jsem schopná podle rozkreslého schématu formulář vyplnit. Například v roce 2018, kdy schéma vypadalo spíš jako pornografická kresbička, se mi povedlo vyplnit všechny kolonky tak, že mi ani z jednoho úřadu nevolali, že mám něco blbě.
Koza
Za celých osm let tělesné výchovy základní školy, se mi přeskočit sportovní náčiní s názvem koza, povedlo pouze jednou. Jednou jsem si během rozběhu dokonce rozmyslela trasu a skočila učiteli tělesné výchovy do náruče.
Několik univerzálních výmluv:
„Nemůžu skákat přes kozu, protože mám poruchu zraku a všechny předměty vidím o 30cm vedle.“ (pozn. použitelné i na vybíjenou, skok do písku, hod do dálky a šplh).
„Nemůžu skákat přes kozu, protože vás nechci opakovaně rozčilovat.„
„Nemůžu skákat přes kozu, protože rodiče mě vysloveně upozorňovali, že už nebudou platit žádné náhrady za zničené sportovní náčiní.“
Víno
Náš táta měl takový jeden životní zlepšovák – když nevím, jak se něco dělá, tak to alespoň zkusím. Zkusil takhle naložit do demižonů hrozny. Trochu podle toho, jak mu radili a trochu podle toho, jak si myslel, že se to dělá.
Do rána všechy vystřelily a nechaly na zdi několik fialových fleků, které nešly přemalovat. Za rok to zkusil znovu, nevystřelily, ale zase se to víno nedalo pít. A tak z nich napřesrok vypálil vínovici, kterou mu každý záviděl.
Často si na to vzpomenu, protože nikdy nevíte, kam vás může dovést jen to, že chcete.
Děti
Hlídat děti po mně nikdy nikdo nechtěl, i když jsem se dobrovolně hlásila.
Ale jednou, ve stavu největší nouze matky, jsem byla oslovena. Hlídala jsem přes noc čtyřleté dítě, které jsem dostala spolu s instrukcemi nakrmit, pustit pohádku, zazpívat, uspat, ráno probudit, obléct, učesat, v 7:45 předat ve školce, kde proběhne snídaně.
Nakrmit “Mně to asi moc nechutná.”
Pustit pohádku “Teto ukaž, já si to najdu na youtube.”
Zazpívat “Nezpívej, bude to tak lepší.”
Uspat “Já už spím, jdi už.”
Probudit “Teto, už musíme vstávat do školky.”
Obléct “Mám to naruby.”
Učesat “Takhle do školky jít nechci.”
Předání ve školce ”Nestalo se Vám něco? Já jen, jestli víte, že jste v pyžamu.”
Snídaně na místě proběhla bez problémů.
Pro případ dalšího stavu nouze některé z mých kamarádek už vím, že musím spát v pyžamu, ve kterém můžu ráno mezi lidi.
Vždycky si umíme něčím vylepšit život. A to i v situacích, kdy si myslíme, že to možné není.
