Nestalo se nic banálnějšího než, že jsem zapnula pračku a potom byla rozmrzelá, že hlučí a ruší mě při psaní. To mě přivedlo k přemýšlení, čím vším jsem schopná sama sebe opakovaně naštvávat.

Dokázala jsem vymezit  oblasti a situace. Nejspíš teď budu doufat, že tenhle seznam podpořený konkrétními příklady způsobí, že se poučím. Hlučící domácí spotřebiče budu zapínat pouze v čase osobního volna, nebudu si lakovat nehty na noc, budu číst návody k použití, neházet drahé telefonní přístroje na zem a plnit položky ze seznamu Co chci v životě udělat dřív, než vyrostu nebo definitivně zestárnu.

Co dělám furt stejně a furt stejně blbě:

  1. Orientace. Vím, že se nemůžu spoléhat na svůj orientační smysl, a vím, že musím používat Google mapy, které mě dokáží lokalizovat. Ale nedělám to, protože lžu sama sobě, že tentokrát to trefím.
    „Nejsem ztracená, jsem v přístavu v Algeciraz. Ano, uvědomuju si, že je to 20 kilometrů od domova opačným směrem, než kterým jsem vyjela, ale já jsem sem chtěla! … Potřebovala jsem se podívat, jak teď jezdí trajekty do Maroka.”
  2. To dopnu, dám si pár dnů dietu, budu víc cvičit a pak to dopnu. Kupuju!
    Tenhle druh nákupů jsem pojmenovala ‘nedopínáky’ a vyhradila jsem si pro ně doma zvláštní šuple.
  3. Pozdě-večerní lakování nehtů černým lakem a ranní drhnutí obličeje odlakovačem bez acetonu.
  4. V létě budu v plavkách hubená a užiju si to!
    „Dobře, tak letos v létě ještě budu z lehátka vstávat překulením se nalevo, ale příští rok! Příští rok už bude všechno jinak.”
  5. Rezervace hodiny jógy, kdy mě těsně před tím, než zmáčknu tlačítko REZERVOVAT, začne škrábat v krku a já podlehnu dojmu, že kdybych DNES šla na hot jógu, která se cvičí při teplotě 42 stupňů, mohla by z toho ZÍTRA být bronchitida, zápal plic, bércové vředy, nebo dokonce i záškrt.
    „Opravdu bych šla moc ráda, ale zdraví má člověk jenom jedno.”
  6. S věkem argumentuji jinak, podloženě, s klidem, přesvědčená o správnosti svých myšlenek a s připravenými argumenty.
    „Potřebuju nástěnku se špendlíkama, ta s magnetkama nevyhovuje… No protože je to lepší…V čem? V rozložení. Prosím tě, jak můžeš říct, že je to stejné, když magnetka zabere mnohem více místa než špendlík! S tebou se vážně nedá o ničem racionálně diskutovat. Odcházím a nehledej mě, nemá to cenu!”
  7. V odborné literatuře o spisovatelích a scénáristech je to popsané jako odpor.
    Uklidím, vyperu, uvařím, upeču a za čtyři hodiny usedám znovu před prázdný papír a přemýšlím, že bych zazvonila na sousedy, protože existuje jistá pravděpodobnost, že nemají uklizeno a já s tím vědomím zkrátka nedokážu pracovat.
    „Nezlobili byste se, kdybych vám vyčistila okna?“
  8. Nepotřebuju číst návody, protože věci umím ovládat instinktivně.
    „Musíme to poslat zpátky, protože to nefunguje, jak by mělo… Ne já ne, to rozbitý už přišlo.”
  9. Věk, který se nijak neprojevil v chápání a využívání technologií.
    „Mně to tady bliká a udělalo to píp, nemůže to znamenat, že jsem někde live? Já nemám udělaný vlasy.”
  10. Plánování.
     „Je mi 36 let, máš dojem, že bych se někam dostala, kdybych si věci v životě neuměla naplánovat? Samozřejmě, že mám plán. Teď si namažu chleba a potom se půjdu podívat, v kolik mi jede další vlak.”
  11. Výmluvy na nedostatek času, který věnuji efektivnějším věcem, jako je například večerní sledování všech dílů Návštěvníků.
    „Ne, není to ztráta času, protože pokud je zhlédnu ještě jednou, bude to podvacáté a to je podle mě český rekord.”
  12. Manipulace s chytrým telefonem.
    „To, co psali o tomhle krytu, byla klamavá reklama. To, že už nikdy nebudu řešit rozbitý displej, není vůbec žádná pravda.”
  13. Nakupování chipsů pro návštěvy, které vždycky, když přijde návštěva, nejsou k nalezení.
    „Nepamatuji si, že bych otevírala chipsy. Takhle, nepamatuji si, že bych je vůbec kupovala. Ještě jinak, není vyloučeno, že nám je někdo ukradl!”
  14. Přijmu svou přirozenost a přestanu si žehlit vlasy.
    „Já tě mám rád takovou, jaká jsi. Není to o tom, že by ses mi takhle nelíbila, ale nevím, jestli se vejdeš do auta.”
  15. Včasné plnění položek ze seznamu Co chci v životě udělat. 
    „Ne, slečno, na poníkovi jezdit nemůžete, jsou pro děti a mají omezenou nosnost.”

google-ponici
Ještě, že se máme rádi i s našimi chybami!

Komentáře