Suchý hadr na dně mořském
Ať už je vám dvacet, třicet, čtyřicet, nebo čtyřicet tři, pohled na okamžiky, které jste prožili jako dítě se ani pod nánosem zkušeností, praxe, životních mouder, na které jste přišli a situací, které vám ovlivnily život a jeho vnímání, nezmění. Vždycky budete vidět obrazy ze svého dětství stejně, tak jak jste je viděli tehdy, a vždycky budete cítit vůni pastelek jako kdysi, i když vám už dneska voní jinak.
Neuměla šplhat. Chtěla být prodavačkou, jako teta Bedřiška s velkýma prsama. Nenáviděla kostel, do kterého musela chodit a nechtěla vodit svého bratra do školky, protože byl tlustý a do punčocháčů jí s ním museli pomáhat kolemjdoucí. Měla ráda knížky a nechápala, proč ostatní ne. Měla jiné zapínání na školní aktovce a myslela si, že to je ten důvod, proč jí Petr Hořák maluje do knihy kosočtverce i po hodinách matematiky.
Příběh dívky se odehrává na vesnici. Realita naházených bodláků v dlouhých vlasech, vybitých zubů při skoku přes kozu, vůně vařených vajec, která budou už navždy připomínat výlet na Kokořín, nese své důsledky na její osobnosti dodnes. Stejně jako pravda o životě jedné generace, která to neměla lehké sama se sebou a už vůbec ne s tím, s čím se musela konfrontovat.
To, co se v dětství zdálo jako fakt, v patnácti vypadalo jako špatný sen a v osmnácti jako něco, kvůli čemu stálo za to sáhnout si na život. Na krátkých příbězích, které vtipně odrážejí život na vesnici, život dospívajícího člověka a soužití s rodiči, kteří se vzali pouze a jenom kvůli vesnickým konvencím, je ukázáno, že je možné život brát i z té veselejší stránky. I když si na ten okamžik někdy musíte chvíli počkat.
Příběhy jsou opravdové, neopisující, reálné. Měly by upozornit ty, kteří se hledají, že nejsou sami a ty, kteří hledající přehlížejí, kvůli vlastním problémům, že by se měli podívat pořádně a ještě jednou. Nikdo ale neupadne do dlouhotrvající deprese nad životníma peripetiema, protože v prvé řadě se budete smát. A tak si snad uvědomíte, že na každý problém existují dva úhly pohledu, a ten pozitivní by měl rozhodně na každém konci vyhrát.
Zdeněk Svěrák doporučuje: „Je to pěkná a veselá kniha.“
RECENZE KNIHY
★★★★★★★★★☆
„… malá knížka, ale o to větší nese poselství. Neútočí však lacině na city, ale prostě a jednoduše říká holou pravdu o všem, co člověka může potkat. Baví i obohacuje a nenápadně se vkrade až do vašeho srdce tak, že na něj nikdy nezapomenete.“
— Kateřina Chybová, cbdb.cz
95%
„Kniha se čte lehce, je velmi zábavná a neobtěžuje vás trapnými nebo nudnými pasážemi. Po přečtení jsem měl pocit, že jsem viděl fajn film.“
— David Vaníček, blesk.cz
75%
„A protože ta mladá dáma kypí sebeironií stejně jako třeba Halina Pawlowská, u každé kapitoly se budete hlasitě smát.“
— Jan Kadlec, 52knih.cz